Trčkové z Lípy
Hlava štítu černá, střed štítu stříbrný, pata štítu červená. V klenotu červený a stříbrný roh. Z každého rohu vychází vodorovně do stran pět praporků střídavě červených a stříbrných. Pokrývky červeno-stříbrné.
Trčkové z Lípy, původně vladycký rod usedlý ve východních Čechách, poprvé připomínaný na počátku 15. století. V roce 1562 byli Trčkové povýšeni do panského stavu. V tomto období se rod rozrostl a značně zbohatl, ale již na počátku 17. století zůstala pouze jedna větev, v jejímž čele stál Jan Rudolf Trčka. Skutečnou hlavou rodiny ale byla jeho manželka Marie Magdaléna, která proslula nelítostným vykořisťováním poddaných, takže ji přezdívali zlá Manda. Marii Magdaléně nelze upřít určité schopnosti, například na politickém poli byla tak obratná, že vyvinila svého manžela z účasti na stavovském povstání. Po bitvě na Bílé hoře se vrhla do skupování zkonfiskovaných statků s takovou vervou, že ji předstihl snad jenom Albrecht z Valdštejna. Syn Jana Rudolfa a Marie Magdalény, Adam Erdman Trčka z Lípy, patřil k Valdštejnovým důstojníkům a jako jeden z mála mu zůstal věrný. Stejně jako vévoda byl proto roku 1634 v Chebu zavražděn. Následně byl Trčkovský majetek zkonfiskován. Krátce na to zemřel Jan Rudolf a jím vymřel celý rod.